Byl to fakt “Divnej rok 2015”. Jeden nadnárodní mazec za druhým, často vícero současně. Teroristi hned v lednu poprvé a pak podruhé na podzim to vzali pěkně od podlahy. Plné noviny nejprve Války na Donbasu, hned následně opět plné noviny řeckého dluhového kolapsu, Zesilující migrace z několika směrů po moři a po souši nabírala na síle průběžně. V létě nás navíc terorizoval dlouhé týdny nebývalý “suchomor”. Hrozivá ztráta důvěry ve spolčení zvané EU k tomu. A z toho všeho v závěru roku neodbytný pocit, že to všechno složité, ohrožující až nebezpečné neskončilo, ale teprve začíná…
Při časně zimním meditování nad článkem “Co s námi jen bude” tam ten pocit již onehdy tak trochu byl. Konec “štastných evropských roků” je pro našince v souhrnu dost těžká rána. Připadal jsem si jak starý revolucionář, co prozřel a zjistil, že celý život stranil v dobré víře zločinecké organizaci. Světoobčanská “volná myšlenka” a hrdost nad Evropanstvím v kontrastu nad neschopnou a zbabělou EU, co ztratila kmenové geny a pud zachování rodu. Asi nikdy ještě jsem nestrávil toliko času konzumací mediálních zpráv, reportáží, komentářů a rozhovorů jako v tomto roce. Snad se to chvílemi zvrtlo do návykového stavu, procházet i vícekrát denně zpravodajské portály. V povědomí a meditacích to občas někdy zamířilo až ke smutným a nedobrým myšlenkám. Třeba… Kdy a kde budou další nevinní ve špatný čas na špatném místě? Bude z naší země v budoucnu sušinka suchá, bude li vývoj klimatu pokračovat tak, jak nyní probíhá? Dokážou nájezdníci z východu rozvrátit naši milou Schengenskou zónu? A co až se k sousedům nevejdou a změní směr? Co když naše vedení země povolí nebo dokonce selže jako selhala EU? Jak se zachovat a připravit sám za sebe na takový stav? No nevím, ale čekat až se něco přežene nebo nějak samovolně dopadne, to by asi moc nešlo…
Nebylo samozřejmě v roce minulém vše chybně. Jen toho do budoucna “divného a nejistého” bylo asi víc, než kdy jindy. Prognozy pokračování předmětných nadnárodních událostí se na rok nový nijak světle nejeví, V tom se různé předpovědní zdroje vesměs vyjímečně shodují. I malá odchylka od zaběhnutého a fungujícího v čase může přinést zásadní změny. Ve společnosti to platí násobně a takové změny budou nejspíše nevratné. A tak je aspoň dobře, že mnohé radosti privátní nakonec valnou většinu těch neveselých úvah úspěšně vytěsnily. A doufám, že v okolí je to převážně nápodobně…
LZT – leden 2016