Jarní seakajakové povyražení v maďarských Mosonských ramenech Dunaje pod Bratislavou nám vyšlo na Velikonoční svátky a byl to vodácký pobyt velmi luxusní. Ve svěží jarní přírodě, relativním teple, na krásném kempovišti a bez komárů, kteří k lužním lesům neoddělitelně patří. K tomu pohodlí denních tripů „na lehko“. Naše skupina se sjela na vodáckém tábořišti v Doborgazsziget. Poblíž zde najdeme ještě druhé tábořiště v nedalekém Cikolasziget, kousek níže po proudu. U něho za ochrannou hrází nedávno vyrostl nový „opravdový“ kemping. Pro okružní tůry je polohou toto místo asi ještě vhodněji položené. My jsme ale zůstali v původně vytipovaném „horním“ a nelitovali. Krásu a idylickou pohodu jasně dokazují fotky… viz. dále…
Celá oblast je podřízena vodním režimem a uspořádáním ramen přehradní megastavbě u obce Gabčíkovo. Labyrint ramen reálný se od toho mapového sice trochu liší, ale v každém případě je to jedna z mála lokalit, kde lze provést několik variant okružních plaveb lesem po vodě a zase s velkou slávou trefit zpět k výchozímu bodu. V oblasti zvané Moson najdeme ještě jednu pádlovací lahůdku. Tzv. Mosoni – Duna, Dunaj Mosonský, který se jezdí od Szigetközi (Aranykemping) do Györu nebo až na soutok s velkým Dunajem. Tahle trasa obnáší více než stovku kilometrů a připsal jsem si ji již v roce 2005! Byla to tehdy zřejmě snad vůbec první opravdová významná zahraniční výprava v mé seakajakové historii…
První den jsme vyrazili na poznávací tůru proti vodě a vlastně celý den trvalo, než jsme poznali, jak a kudy v téhle lokalitě jezdit. Všechna původní ramena jsou různě odříznuta od dříve hlavního toku ochrannou hrází, pod níž v hloubce několika metrů teče voda starým korytem. Pak už je to jednoduché, vše lze využít pro „získání výšky“ jako „vratným kanálem“ a zase vesele splouvat s proudem dolů. Druhý den jsme pak projeli po proudu celou trasu z Dunasziget až k Asványraro jednosměrně. Pěkných 32 kilometrů lesem s několika „vypečenými“, ale povětšinou sjízdnými místy, jezy a stupni. Za zmínku stojí také jmenovat druhou oblast vhodnou pro okružní plavby lesem, na kterou je nejlépe nastoupit z tábořiště u obce Lipot…!!!
V neděli potom ještě třetí plavba na závěr, opět okružní, destinaci máme načtenou. K tomu malování velikonočních vajíček, ohníčkování a polní kuchyně na roštu, došlo i na krajové speciality restaurační, máchání v termálním koupališti v Mosonmagyarovar nebo lehkou cykloturistiku. Rozjíždíme se na Velikonoční pondělí, někteří ještě okukovat vodohospodářské a plavební stavby na Dunaji. Kulturně poznávací činnost s vysokou kempingovou kulturou je prostě naše parketa, ať jsme kde jsme…
Fotografové se tentokrát na vodě moc nepředvedli… se neví proč, slibovali…??? Tak aspoň pár mých fotek z kempu… (posléze doplněno dalšími fotkami B. Toboly)
… a tak skupinové foto vodní jsem si s laskavým svolení autora Broni Toboly zapůjčil z jeho FB profilu…
… a když se někdo dodatečně předvede, přidám další???
A nekecal jsem, přidávám dodatečně z Broňovy fotodílny něco z terénu…
K tomu počasí Velikonoční, jak se patří na duben…
LZT – duben 2014