Vypadalo to jako „aprílový žert „. Soudní spor o dodatečný finanční návdavek za jiný spor. Nějakých 18 milionů kč je rozsouzeno po šestnácti letech náhradou odškodnění za 337 milionů…??? Advokáti rádi pracují „v úkole“. Až oblíbené „lidovky“ přinesly na titulní straně svého prvo-aprílového vydání trochu světla do případu a dohadů, cože se to vlastně přihodilo, kdeže se taková cifra mohla napočítat. Řádová „chyba jedné nuly“, je-li údaj pravdivý. Smluvní penále „sjednáno“ na 0,3 % denně. Ve skutečnosti se za tímto nenápadným zlomkovým číslem se „zapomenutou nulou“ skrývá běžný úrok z částky ve výši cca 110 % p. a. Tedy za rok…
Jinak se tomu celé věky také říká lichva. Ve středověku považovaná mezi křesťany za „těžký hřích na bližním“! Lehkomyslná protistrana se nachytat nechala, a jak pěkně. Pan tehdejší podepisující stranický předseda, dnešní hlava státu, podepsala lichvářský sebezničující úrok. K prokouknutí léčky není třeba žádné matematiky. Jen se pozastavit a trochu zamyslet. Nepozastavili se vedoucí, ani jeho pobočník. Lehkomyslnost a sebepřesvědčení o vlastní neomylnosti a tipuji, i nějaká ta sklenka becherovky na uvolnění k tomu?
Každý podnikatelský junior dobře ví, že běžný penalizační úrok z prodlení v obchodním styku je normálně 0,025 % denně a odpovídá nějakým 8 – 9 % p.a. Za maximální, dnes již příliš nepoužívaný, je považován denní postih – penále 0,05 % denně, tedy dvojnásobek. Nula sem, nula tam, potvora jedna. A komu je i tohle penále málo, vyčíslí sumu „denní pokuty z prodlení“ v číslici. A je to. Základní školácké znalosti vedoucího pracovníka pro práci se smlouvou na cokoliv…
Mazaný advokát nachytal pana Zemana a jeho pobočníka na jejich neznalost a nedbalost. Jak trefně pravil o den později v rozhovoru pro i-Dnes následný předseda strany Paroubek „…to vyplývá z jeho (Zemanovy) neznalosti reálií běžného života.“ To by tak nějak na našeho „prognostika“ vcelku sedělo. Horší je, že tato osoba po letech poté se sebevědomým úsměvem obchodníka domlouvá „výhodné“ (chachacha!!!) čínské miliardy pro tuhle zemi. Co z toho může vzejít a kde a z čeho se bere kolem ta „důvěra lidu“ uváděná v průzkumech, to celkem rozum nebere…
Pro občana z případu vyplyne užaslé zjištění, že se ctěný soud a další účastníci z vyšších pater nad anomálií nesmyslného postihu a důsledků celého sporného znění případu ani tehdy, ani po letech nepozastaví. V některých kultivovaných zemích mají třeba hranici lichvy stanovenu zákonem a zpravidla nedosahuje ani těch zmíněných nula celá nula pět. V našem drahém Česku ale byly tyto pokusy již před lety smeteny z jednacího stolu a tak nezbývá, než se mít v tomto světě a směru také opravdu hodně na pozoru…
LZT – duben 2016