Před patnácti roky odstoupil do penzijního ústraní, bez ambice aktivní politický věk protahovat…Podle svých slov již tehdy „cítící se unavený“. Pobytem na úřadu prezidentském po váhavém začátku nám ale tato osoba natolik ožila, že tu do „dalšího kola“ po pěti rocích máme zase staronového prezidentského kandidáta. Otázek kolem reálného stavu věcí souvisejících ale nabízí se celkem mnoho. A pokud se na věc přestaneme dívat „třídně“, objeví se i celá řada otázek a témat k diskuzi. Na osobu, která má stát v čele národa a státu, by se ale „třídně“ hledět nemělo! System „přímá volba“ tomuto stavu ovšem neskutečně nahrává. Lidí, co se s viděním věcí zjednodušeně neztotožní a budou je vidět především přes určité hodnoty a úroveň spíše nebude ve společnosti většina. Kandidátova kritika má vcelku dost opěrných bodů, ve kterých lze diskutovat v kandidátův neprospěch. Za všechny, některé…
Odchod politikou znaveného do ústraní a následná výluka z veřejného života. Profesní prapůvod v záhadném pracovišti „Prognostický ústav“, které nikdo nikdy otevřeně nerozklíčoval. Mediálně nadlepšovaný skutečný zdravotní stav kandidáta. Neprůhledné přátelení se a nedůstojné výroky ve vztahu ke komunistické Číně. Tragikomický případ sporu s advokátem, který jej kdysi ošidil jako „páťák prvňáka“. Padesát návštěv regionů za peníze krajů vypadajících především jako vlastní popularizace. Výstupy proti imaginární „pražské kavárně“. Povahová slabost msty za „staré politické křivdy“. Neskrývaná nenávist k novinářům místo prokázání nadhledu. Několikero značně nereprezentativních výstupů při setkáních na mezinárodní úrovni…
Kde nabral náš kandidát morál a přesvědčení, že pokračovat, kandidovat a zbytečně riskovat prohru i po dosažení profesního a osobního vrcholu, že je správné rozhodnutí? Je to ztráta soudnosti uznat, že na prahu osmdesáti roků věku už je jen stěží možné něco nového předvést a zemi přinést? Je pochlebování okolí tak silné, že jeho sebereflexe neregistruje celou řadu svých slabin? Nebo pocit vlastní bezchybnosti a opojení přízní davů podpořené výlety za lidem do krajů? Proč tolika lidem nevadí, že v čele země stojí a možná opět bude stát téměř osmdesátiletý starý muž o holi, který jako opravdový vůdce nevypadá ani vzdáleně? A jak pomineme a promineme jeho další slabiny při projevu, jednání a chování? Není jich málo a často překvapivě zaráží profesní slepota u řady osob z popředí veřejného života. I takových, kteří navenek vypadají, že se s jednoduchou rétorikou našeho kandidáta jen tak nespokojí?
Nedávno se objevil názor prvního z přihlášených protikandidátů, že porážkou toho „našeho přesluhujícího“ je třeba odstranit vše, co on představuje. Zameditovat si nad tím, co všechno představuje „náš prognostik“, určitě není od věci. Opravdu chceme člověka v tak pokročilém věku, v nepříliš dobré kondici, prezentujícího problematický životní styl, s tím co má za sebou a co dosud předvedl, opravdu jej chceme na dalších pět roků do čela státu? Opravdu nemáme nikoho vhodnějšího?
LZT – červen 2017