Zájezd na nejkrásnější středomořský ostrov byl naším Family teamem pojatý stylem jako čistě poznávací. A nijak se netajím tím, že šlo o zájezdový plagiát čtyř cestovek v jednom. Tolik, co jsme ale projeli a prohlédli, nikomu žádná z vybraných CK sotva poskytne… Cesta do výchozího bodu Bastie na Korsice na východních pobřeží probíhala mnohokrát jetou trasou přes Brenero, přemnoženým lidstvem zabydlenou pádskou nížinu a Apeninské hory do toskánského Livorna. Už na nábřeží trajektu je vidět, že na Korsiku míří především trempíři a akcionáři s různými pomůckami a jinými vozy na rozdíl od ostrova Sardinie, kam zase putují především ležáci-setleři s karavany a velkými kempery…
Části severní, tzv. Haute Corse jsme věnovali času méně než jižním oblastem. Ale také bývá dobré, nechat si něco „na příště“. Začínáme v centrální oblasti města Corte, krátký trek údolím říčky Tavignano a autem údolím Restonica. Hory, skály, voda, slunečno, paráda a zdejší věhlasné muzeum Korsiky vynecháváme. Následuje v podstatě celodenní autoturistický přejezd na západní pobřeží do Porto a těch necelých 90 km je nabitých výhledy ze zastávek veleúzkých silniček zatesaných do skal. V údolí nejdelší korsické řeky Golo je to soutěska Scala di Regina, pod nejvyšší horou Mt.Cinto (2706 mnm) prostorné údolí Callacuccia, průsmyk Vergio (1477 mnm), soutěska Spelunca a dojezd do Porto s projetím nejbližšího okolí Golfo di Porto při hledání kempu…
Záliv Porto žije především výletními plavbami k cílům jako jsou rezervace Scandola, zátoka Girolata nebo skály Les Calanche s mysem Cappo Rosso (památka UNESCO). Ke skalám jsme se vydali následující den, nakonec na půjčeném vzducholodním člunu na celé odpoledne. Mastňácké svezení rychlolodí bylo zavrženo. Pěkný výlet… Další cestou na jih se již dostáváme do Corse du Sud (další článek) a na severu v Haute Corse trávíme pak ještě závěrečné dva dny regenerací na plážích v St. Florentu. To už ale není ta pohoda co máme za sebou. Příroda v okolí je zde „sušinka vysušená“, nedaleko také leží „poušť“ Desert des Agriates a ve St. Florentu kromě pastí na turisty nic mimořádného. Jen taková první záchytná štace po vylodění v Bastii, možná. Ale jinak…
Každopádně Korsika pro většinu návštěvníků začíná v Bastii na nábřeží. My pak pokračujem do centrálu, do Corte…
V Corte na výšlapu na Tavignano a výjezdu na Restonicu.
Podél řeky Golo, Scala di Regina, atrakce po cestě pod Mt. Cinto…
Výjevy pod Mt. Cinto…
Soutěska Spelunca, česky „špeluňka“… A dojezd do Porto.
Skály Les Calanches, jen zlomek pohledů z vody, cestou dál pak ještě shora ze silnice, odtud jsou zase mohutnější…
O broukovi, co valí tu svou kuličku…
Cesta začíná i končí v Livorno. Ani ze Sagone to není na ostrov o mnoho dál… Taky Méďa byl u moře moc spokojenej…
V každém případě, Korsika je mimořádná oblast a určitě destinace, kam se v životě dá vrátit i vícekrát než jednou. To jsem o mnoha místech určitě neřekl…
LZT – červen 2014 a foto Irma…