Kam se ve volebním roce politická korouhvička otočí, jako by už touto dobou bylo předem rozhodnuto. Období poznamenalo “velmi mnoho vtipných bilboardů”… Těžká palba do voličských řad přišla hned s datem zahájení kampaně. Nad všechny vynikla ta oranžová. Nabito je tentokrát mnohem víc, než kdy jindy “třídním bojem”. Rozpolcená pravice očekává masakr a zdá se, že neví a ani nemá čím čelit. Maršál oranžové propagandy, absolvent VVŠ, vytáhl zbraně, mnohé zjevně z polotovarů jako by z komunistické dílny. Jak čelit tomu, kdo se zastává obyčejnských, chudých, starých, potřebných, nemocných a utlačovaných, to fakt ani není jak. To by se ustrnul i ten netvrdší kapitalista…
Nejprve lehký rozstřel, ve vojenské terminologii zřejmě něco jako dělostřelecká příprava…
Některé operace vede i sám náčelník generálního štábu, těžká váha Jirka, velmistr populismu, se sexy mozkem, co rozumí v podstatě všemu, pro každého soupeře vražedná kombinace….
Pak vypustíme modrou kouřovou clonu a pokračujeme dál, než se proberou…
Těžko říct, kolik je těch obyčejných a kolik těch, co si umí přebrat souvislosti…
Jak je vidět, obě skupiny mají k sobě celkem blízko. Těžší kalibr už může být snad jedině “znárodňování”. A tak si u nás doma někdy říkáme, “Bože, bože, co s námi jen bude”…
LZT – duben 2010