Letecký přesun na tenhle zájezd nebyl do poslední chvíle vůbec snadný. I když druhý odlet z Prahy už vyšel, (viz. Čisté nebe nad Prahou), málem se nezadařilo na mnichovském přestupu a do Athen jsme dorazili bez jednoho zavazadla. Naloďujeme na 11-ti metrovou jachtu typu Sun Odyssey 36 v marině Alimos-Kalamaki, odkud to už není daleko do athenského centra. Po zjištění, že se zavazadla nedočkáme, vyplouváme v neděli 2.května 2010 směrem do zálivu Saronic. Křížíme koridor nákladních lodí směřujících do přístavu Pireus. Podél ostrova Aigina a polostrova Methanon doplouváme až na ostrov Poros na motor i plachty. Kotvíme v laguně, koupání, večírek na palubě…
Po návštěvě přístavu plavba pokračuje směrem na Hydru. Čekáme na vítr k přeplavbě na Kyklady. Předpověď dobrá, rozhodnutí rychlé, těsně před ostrovem Hydra jdeme na kurs východní, což znamená přeplavbu na kykladský Kithnos. Jenomže slibovaný jižní vítr odpoledne nikde, po dvou hodinách vjíždíme do husté mlhy a 10 mil od pobřeží zbývá ještě dalších 30 k ostrovu. Navíc v oblasti s nákladním provozem do Pirea, mezi ostrovy Kithnos a Kea pak ještě vede hlavní trasa na severní Aegean sea. Nejistá a nepříjemná plavba v mlze končí naštěstí několik mil před ostrovem. Následuje zasloužená kotva v lagunce a obvyklý jachtařský relax…
Třetí slunečný den trávíme mezi přístavy Merikha a Loutra na Kithnosu, přejíždíme na motor kolem pobřeží a Hofi s Járou jdou přes ostrov pěšky. Shledáváme se v Loutře, v příjemném městském přístavu. Lodní cheefcook Zdeněk má večer volno a tak nás hostí jeden z místních restaurantů…
Merikha na Kinthosu, taktéž Loutra z východní strany ostrova, typické ostrovní Řecko…
Na další z ostrovů Kea pak už křižujeme na vítr a také další dny fouká, tak do 3 stupňů Beauforta (vítr kolem 10 uzlů=vítr, který pěkně veze). To už ale z Korissie na Kea míříme k hlavní pevnině. Do Athen jsou to dvě denní jízdy po třiceti mílích. Na závěr pak ještě v Saronickém zálivu přichází západní protivítr až na 5 stupeň Bf, tedy poctivá „dvacítka“. Taková malá ukázka, jak umí vanout zdejší známé vyhlášené větry „meltemi“. To už pak ale je celkem opravdový jachting…
Shledání se Zdeňkovým zavazadlem je radostné. Šťastný majitel se po týdnu obléká do strůje k plavbě určené a lahev jamajského rumu cestu po zeměkouli také přestála. Následuje rozlučkový večírek v marině Alimos, ranní předání lodě a via Airport Venzelos. Přes Frankfurtské megaletiště se dostáváme hladce, na Islandu „to zase vře“, večer už jsou ale naštěstí stateční námořníci zase doma u maminek…
Na naší okružní plavbě zálivem Saronic a mezi západními Kykladskými ostrovy jsme upluli 182 námořních mil (asi 340 km). Plánování přejezdů v oblast je obtížné, vzdálenosti nejsou nijak malé a pokud nedojde na noční přeplavbu, vyjde to denně podle podmínek tak skoro vždy od ostrova k ostrovu. Vhodnějším nástupním přístavem pro týdenní plavbu na Kyklady bude rozhodně Lavrion, ležící jihovýchodně od Athen, mezi pevninou a ostrovem Methanos. Také dobře dostupný z athenského letiště. Z Athen se jezdí obvykle spíše pobřeží trasy v „Saronic gulf“ na již zmiňovanou Hydru a další menší jižní ostrovy u pobřeží Peloponesu. My jsme zvolili kombinaci a byla to určitě dobrá volba…
Na závěr ještě trochu romantiky z moře…
Pohled do „lodního světa“ v marině Alimos a společná foto posádky na molu a airportu…
LZT – květen 2010 // foto: P.Hopfinger