Svatováclavský svátek na střední části toku řeky Jihlavy, mezi vodáctvem známé jako „Jihlávka“. My jsme ale při sobotě zahájili cykloturisticky na cyklostezce Jihlava – Třebíč – Raabs/Thaya, právě v údolí Jihlávky. Od poslední návštěvy v oblasti se tam ale mnoho nezměnilo. A tak trvá stále stav „polotovar“ a vše se tváří, že už je hotovo. Úseky asfaltované s původními cestami, snad půl na půl, na dvou místech z údolí odkloněné kamsi… Myslím, že cyklostezka tzv. dálková by se tak komplikovaně odklánět neměla. Vřele se doporučuje pouze cesta jednosměrná, za využití přepravy vlakem. Trasa Jihlava – Třebíč je na denní tůru akorát. I nějaká ta osvěžovna se cestou najde…
V neděli pak poslední letošní pouštění vody z přehrady Mohelno a příjemný dvacetikilometrový splav překrásným údolím „Jihlávky“ do Ivančic. Vzhledem ke stavům vodním tohoto velesuchého roku aspoň takové malé pohlazení. Splav úseku je velmi lehká krajinovka a stačí ji dát jednou „za období“, jako spíše příležitostné povyražení. V okolí hradu Templštejn se dá dobře pochodit a pohledět do kraje. K tomu návštěva „postřižinského pivovaru“ v Dalešicích a je z toho celkem prima „lehce akční den“.
Na pondělní svátek vozili všichni kola už jen na střechách a závěsech. Klasická mastňácká turistika stylem „výletačení“ všeobecně převládla. Jeden se přece v běžném životě nahoní dost a dost. Dojet, pochodit, pokoukat, kafíčko, cigárko, obídek, a tak podobně. My jsme např. dali Třebíč – city a Telč – city, na jeden den světoznámých UNESCO pamětihodností až běda…
Údolí Jihlavy a Templštejn. Vše velmi pěkné, až krasomilné…
Postřižinský pivovar Dalešický „tyje z náhodné slávy“ dodnes…
Drátěný les zaujal, snad to nejni proti ničemu, fotit tak strategická místa…
UNESCO židovské město na břehu Jihlavy a UNESCO Telč z náměstí a z věže, vypadají svěže…
Foto: Family team foto
LZT – říjen 2015