Korutanské lyžařské povyražení se neslo opět v duchu „poznávacího zájezdu“, tedy žádný každodenní nástup ve zbroji za účelem „zalyžovat si“… Rakouské Korutany – Kärnten zvoleny proto, že to byla také zejména rodinná akce. A tak jsme se sjeli na ubytování do „prázdninového bytu“ v městečku Seeboden na Milstatském jezeře – Millstättersee. Sněhové podmínky byly nakonec ještě horší, než se očekávalo. I přesto jsme si ale užili čtyři lyžařská střediska ležící v přiměřeném 30 – 40 km dojezdovém dosahu od základny. Poznávací účel dobře naplněn. A tak postupně, den po dni…
Středisko Mallnitz – Ankogel leží v zastrčeném údolí obce Mallnitz, odkud se jezdí přes hory do Gasteinského údolí pouze vlakem nebo autem na vagonu. Lyžuje se ve výšce 1950 až 2650 m.n.m. Pěkná ysokohorská lyžovačka v úžlabině na úbočí masivu Ankogel. Malý areál nabízí asi 8 poměrně dlouhých sjezdovek, kabinovou lanovku a jeden vlek. Takže celý den na nohou. Poměrně náročné, dobré poznat, ale na opakovanou návštěvu se nedoporučuje. Díky odlehlosti místa jsme si ale užili klidnou slunečnou sobotu…
Bad Kleinkirchheim – Sankt Oswald ( B.K.- St.Oswald ) leží v oblasti pohoří Nockberge, severovýchodně od Millstatského jezera. Je to typické rakouské lyžování z výšky kolem 2000 m.n.m. do údolí lesními sjezdovkami. Skládá se ze dvou částí, první kolem hory Kaiserburg a druhá část údolí St.Oswald. Spojení je vyřešeno pěšky asi 100 m s podchodem pod příjezdovou silnicí do Bad Kleinkirchheimu. Lyžování probíhalo většinou na umělém sněhu, na to je areál výborně zařízen. Dobré místo pro naši oblíbenou sjezdovou turistiku. Než se přejede z jednoho konce na druhý, chvíli to na téměř třiceti sjezdových a spojovacích tratích trvá…
Weissensee je známé krasomilné jezero v horském masivu mezi údolími řek Drávy a Gailu. Oblíbené místo holandských bruslařů, centrum klasického lyžování (asi 60 km tras ) a s jedním menším sjezdovým areálem ve výšce 1000 – 1500 m.n.m. Bohužel jsme dorazili jeden den „po sezoně“, což se zdá být první březnový týden dost časně. Ale bylo to tak. Lyžařská klasika se nekonala, náhradní program, pěší tůra na salaš Naggleralm, nenaděláš nic…
Poslední den zájezdu, vysokohorské lyžování na Mölltalgletscher . Lyžování na prašanu ve ve výšce cca 2400 až 3150 m.n.m. Šest sedačkových lanovek a 14 sjezdových tratí. Nádherné slunečno, prostě vrchol programu. Českých a slovenských lyžníků možná polovina všech návštěvníků, což bych v tomhle odlehlém místě v takovém rozsahu nečekal. Na poslední nejbližší středisko v dosahu, Goldeck ve Spittal an der Drau nedošlo, ale vždy je dobré nechat si něco na příště. A tak jsme si celkem pěkně užili Kärnten i v nepříznivých sněhových podmínkách. Lyžařský morál totiž, aspoň v našem teamu, s přicházejícím jarem obvykle hodně a rychle upadá…
Nejprve „náš team“…
Bad Kleinkirchheim – St. Oswald na umělém sněhu…
Na Naggleralm nad Weissensee…
Mölltal Gletscher – pohledy a výhledy. V dáli se špičatí vrchol Grossglokneru…
Stavby pro turistický průmysl…
Nástupní stanice do „metra“, které vozí na ledovec a plán ski-areálu…
Lyžnické prostředí je někdy taky tak trochu dost legrační, ale to už je takový folklór. Však se za něj taky pěkně připlácí…
LZT – březen 2012