Pěkně nás letos v létě sluníčko vypeklo, jen co je pravda. V paměti asi zůstane jako „Velký suchomor“, tedy jestli ho dohledně nepřeválcuje zas něco podobného ještě většího rozsahu. No snad neee…!!! Nejteplejší léto od roku 1775 podle zaznamenaných měření. Nejvíce požárů v historii, několik desítek utonulých, více dopravních nehod než obvykle, přes padesát tzv. „tropických dnů“ v součtu? No asi jich bylo ještě víc, co tak počítám, od kdy do kdy nás vedro válcovalo. Že počasí dovede zkazit mnohé je pravda odvěká, když mluvíme o dešti a chladu. Tohle ovšem fungovalo stejně z druhé strany. Zalézt a nevylézat, raději nic neplánovat a nikam se nevydávat. „Pěkné počasí“ trvalo dva dlouhé měsíce. Ve dvou vlnách s krátkou pauzou a přiznejme si, že ta krásně „věčně modrá obloha“ už nepřinášela radost a tak trochu už „lezla na nervy“…
Údajně vyschlý pramen Vltavy, naše stříbropěnná Lužnice dávala na soutoku 1,5 m3 vteřinových, příroda strádala všude kam oko dohlédlo. Snad si i valná většina lidu to potenciální ohrožení životodárným sluncem uvědomila. Sedíme si tu v Česku na střeše Evropy a tak vyschnout by jsme mohli mezi prvními. Přizpůsobit se dá ale mnohému. A tak jsme se naučili nosit použitou vodu stromům v zahradě, pobývat a dokonce nocovat v chladu sklepení domu, začali meditovat nad stacionární klimatizací a možná by se mohla i přidat další jímka na dešťovou vodu? A kolikrát kdo vzpomenul na časy, kdy se ve vlastech českých říkávalo, že „nebylo žádné léto“. Národ se pak rychle v letech popřevratových naučit cestovat do Hurgady, na Djerbu a do dalších podobně děsivých vysušených míst, aby si naproti tomu užil vytouženého teplíčka. Ale to je zas pak trochu marnost, když vám doma topí stejně nebo i více než „za horami“. A tak je to se vším, jednou tak a příště jinak. Shrnutí a přání je ale v současnosti zřejmé. Snad se takové „krásné léto“ nebude opakovat moc často…
LZT – září 2015