Předčasné volení 2013 přineslo jen velmi málo prognoz a odhadů a také nevýraznou kampaň… Obvyklé mnohočetné předpovědi a rozvahy se prostě nekonaly, protože by to bylo jen hádej hádači nad jednou obří neznámou. O to víc papíru se potom popsalo a řečí namluvilo…
Příklon voličstva ke skupinám, co slibují že budou lepší než ti před nimi a že začnou „znovu a lépe“ je zajímavý úkaz. Dostali nejméně čtvrtinu hlasů. Co vede velkopodnikatele Babiše k tomu, aby si takhle nakládal, těžko odhadnout. Řídit setrvačného „molocha“ stát jako firmu za stavu „kdy si dneska každej dělá co chce“, je celkem pěkná porce. Ať mu nadšení a hlavně zdraví při jeho workoholismu vydrží…
Skupina relativně mladých ambiciozních „politiků od přirození“ v oranžových barvách se nakonec hned po volení tak trochu víc poprala mezi sebou navzájem. Typické stranické prospěchářství těch ostatních napříč republikou se následně projevilo naplno. Valná většina se neprodleně postavila na „správnou stranu“ a ze slibných karier postižených se stalo přes noc vyvrhelství z komunity. Aktéři nyní musí spoléhat především na obvyklou „krátkou paměť národa“. Nějakou dobu ale jistě trvat bude, než to čas zacelí…
Krach prezidentova FanKlubu jistě potěšil nejen našince ale i velkou většinu voličstva. Pan prezident má zjevně sklony k intrikánství a rád by u všeho byl na plný úvazek. Místo dohledu a nadhledu, který by pozici více slušel. Také nový zajímavý úkaz. Pravolevé „rozdělení národa“ se nám tak úspěšně prohlubuje. Dvě želízka selhala, ono se ale jistě nějaké třetí najde…
Jinak docela dobrý… Čekal jsem to horší…
LZT – listopad 2013