Podzimní vandr osady Mosada nebyla tentokrát vůbec žádná klasika trempířská. Na přehradu Orlickou jsme totiž vyrazili loďmo! Na druhou stranu, tahat batohy po krkolomných stezkách podél přehrady, je tak trochu marnost nad marnost. Ze strany od vody si všechny ty krásné povltavské skály užije pocestný daleko intenzivněji. A to platí samozřejmě pro celou přehradní kaskádu. Je to v celé své délce prostě velekrásná oblast trekingová, o tom žádná pochybnost.
Na plavbu jsme si pronajali od čtvrtka do neděle motorový člun SAGA 27 norské výroby z půjčovny Marina Orlík. Při délce 8,5 metru prostorově pro 6 trempů dostatečná velikost. Ještě ve čtvrteční večer jsme hned vyrazili směrem k Podolsku, tedy „proti vodě“. Nádherné počasí druhého říjnového víkendu nám dopřálo dva trempské večery s ohněm, pivem a muzikou, ale také slunění a dokonce koupání v chladivé vodě přehradní. Došlo na hudební večer v hospodě v Červené, návštěvu Pivovarského dvora ve Zvíkovském podhradí, kiosek a most Podolský, vyplutí na soutok Otavy s Lomnicí, vaření bobů se slaninou na ohništi a další radosti obvyklé…
Při nedělním návratu jsme měli za sebou něco málo přes 60 říčních kilometrů loďmo mezi Marina Orlík a Podolskem plus Otavské odbočení. K tomu o dost méně kilometrů pěšky při krátkých výšlapech za zábavou a poznáním, ale to asi nikomu významně nevadilo. Trempířská výstroj na hřbetě se přece jenom obvykle dost pronese, není o co stát. Navíc, tremp přece není turista, nepotřebuje se pořád někam „štrapacírovat jen tak…“.
Čtvtek v podvečer před vyplutím do modravých dálav…
Skupinová foto 1. plus 2. …
Taky jsme si vyšlápli na pevninu a ne jednou… Podolsko most, cíl cesty…
Trochu umění ve fotografii, nějaké to zátiší také může být…
LZT – říjen 2014 foto: Jára a Pavel