Další z dlouhodobých „nedodělků“, trampská výprava na hrad „posledního husity“, hrad Sion na říčce Vrchlici nad Kutnou Horou…
Putování začínáme výsadkem ve Zdislavicích, posilňujeme se pivem, stravou a hudební produkcí v restauraci hotelu Svatý Hubert. Následně bivakujeme v nedalekém polesí. Po nočním deštíku je povětří svěží, sluníčko narušuje původní trochu chybné „hádání počasí“ a v odpoledním čase stojíme před hradem Sion. Prohlídka, slunění a vzápětí nalézáme na protějším břehu soubor přístřešků. Mapy.cz ho označují jako turistické tábořiště! Bingo a je vystaráno, další trampský večer začíná. A to jedině s boby se slaninou, nějakým tím přes kořeny neseným pivkem a opět pravou nefalšovanou svépomocnou music produkcí! Přichází říjnová noc s prvním letošním mrazíkem a ráno cinká ledík v nádobí!
Pokračujeme k Malešovu a Hoře Kutné, odkud vláček motoráček veze znavené trempy zpět do Zdislavic. Pohoštění neodříkáme, kuchyně hotelu zaslouží chválu a tím i tak trochu kompenzuje podivnou loveckou výzdobu interiéru. Další akce osady „Mosady“ za námi a opět padá slib, že když dožijem, trempy zůstáváme. Batožina s potřebnou strůjí do divočiny ale těžkne a těžkne rok od roku víc. Za mně ale jinak tedy shrnuto, sorry jako, za mně to bylo dobrý…
Cesta k Sionu, místu marného boje posledního husity Jana Roháče z Dubé a jeho věrných…
Ostrožna nad Vrchlicí je od spodu pěkná, i když nevysoká skalka, hrad samotný je takový jaký je, ale žádná zpustlá rozvalina…
Tábořiště pod hradem jest luxusní, s ohništěm a dostatkem dřeva z prořezávek, díky neznámým strůjcům!
Hotel a restaurace Sv. Hubert ve Zdislavicích je nazdoben dost specificky, někdo to má asi takhle rád! Jinak se ale restaurace těší značnému zájmu návštěvníků, strava pestrá a opravdu dobrá, obsluha mladého teamu snaživá a chvályhodná, ceny nekorelují s častou nesmyslností cen jinde, na které si tak obtížně zvykáme!
LZT – říjen 2025