Nové cákalské dobrodružství mně vtáhlo do akce, která toho moc společného s outdoorem nemá, rozhodně to však byla akce se vším všudy. V září jsem se stal průvodcem českých turistů na jednodenních poznávacích zájezdech na největší italské jezero La Garda. Zkušenosti získané v novém oboru a při masovém turismu považuji ovšem za velmi cenné. Cestovní kancelář Beck – reisen, zaměřená na postarší a často věkově až přestárlou klientelu, vyváží naše spoluobčany za zážitky na masové nárazové akce a to vše koření prodejním byznysem svých artiklů, převážně šikovnými věcmi pro domácnosti. A tak občané, co se hůře orientují v problematice nabídky trhu a zpravidla málo tuší, co je možné a nemožné, spolehlivě odevzdávají své korunky protřelým obchodníkům …
Skupina „průvodců“ se na zaváděcí pochůzce seznamuje s „produktem“… Co si kdo kde koupí a za kolik není naše starost, děláme si „jen svojí práci“ pro spokojenost klientů…
Dalším ze segmentů celého toho byznysu je i dokupování poznávacích jednodenních zájezdů v průběhu pobytu v destinaci. Zahajovali jsme vytvořením skupiny průvodců a základny v Dolomitské oblasti nedaleko Cavalese ve známém Val di Fiemme, v severoitalské provincii Jižní Tyrolsko. Ze třech zájezdů, které byly v programu každé dovezené skupiny, nakonec vzešlo i „moje dítě“, jednodenní poznávací zájezd k jezeru Garda. Ty další dva byly „Okružní jízda Dolomity“ a „Návštěva měst Bolzen a Meran“. Celá nejasně a zjevně neodborně připravená koncepce turistického produktu stmelila náš náhodně najatý team v dobrou skupinu, na kterou si vždy určitě rád vzpomenu…
Na zájezdy jsme museli vypilovat vlastní časové a trasové harmonogramy, protože původní z CK vlastně ani neexistovaly. Bez podkladů pro výklady jsme nakonec z vody uvařili vcelku solidní dílka. Dostali jsme se i přes trochu divnou praktiku CK, 3 busy – 2 průvodci. Často to byla skupina 130-150 osob, mnohdy s chabou orientací a nižší pohyblivostí, a vůbec… prostě pacienti Beck reisen…
Po bolestivém rozběhu se začala situace vybrušovat a čtvrtý – pátý – šestý zájezd už téměř pohoda, klídek, leháro… no pravda, taky někdy ne… Jeden den jako druhý, sedmnáckrát dokola… 11 hodin denně v akci – večeře – večírek na hotelu. To celé tři zářijové týdny … Garda mi ovšem určitě svědčila, byl to vždy tak trochu výlet do lodního světa a ani několikeré absolvované dolomitické okruhy nebyly nezábavné…….
Naší základnou pak byl tento hotýlek v dolomitském jihotirolském Trudenu….
Na jezero jsme vyplouvali ze starého přístavního bazenu u pevnůstky La Rocca v Riva del Garda… překonali 10 km do městečka Limone (v dáli v zálivu) a posilněni o oběd a nové podněty vraceli se zpět…
Zkušenosti z nového prostředí a oboru mají svou nespornou cenu. V kombinaci s nedávno složenou zkouškou průvodce cestovního ruchu, pak hodnotím prožité i přes počáteční obtíže docela pozitivně. Navíc ještě praxí potvrzené vzdělání v dalším oboru… Vším čím jsem kdy byl, jsem byl rád…
LZT – říjen 2008