Z Palermo vyplouváme k nejzápadnějšímu koutu Sicilie, kde je cílem spíše málo známé souostroví Egadi isles…
Na rozdíl od souostroví Lipary, alias Eolské ostrovy, jsou Egadiny kromě odlehlosti také mnohem hůře dostupné a přístupné. Což jsme tak nějak zjistili vlastně až na místě. Trochu zklamání, zaviněné také špatným info o stavu věcí. Na dostupných webech se všechno tváří o dost jinak, než je skutečnost. Statut ostrovní rezervace, přístup do 4 odstupňovaných chráněných zón parku s permity, chybějící úvazy na popisovaných kotvištích s bojkami, italský šlendrián k tomu. Cíle dosaženo po 60 NM plavby z Palermo, okolo majáku San Vito do Trapani, „města soli“. Dáváme ve výživném větru okruh kolem ostrovů a nakonec opět kotvíme v Trapani. Rychlé rozhodnutí a další den přeplouváme cca 60 mil na ostrov Ustica, severně od Palermo. V místě těžká „předsezona“, ale kdoví, jak to tam jest s dostupností, když lodě připlují. V každém případě vylodění na břeh a tím i dotyk s destinací…
Městský přístav v Palermo, báze naší charterovky http://www.gais.cz , záď „luxusní“ Dufour 390 S/Y Nagini s motorem Volvo 27 kW…
Vyplouváme z Palermo k ostrovům, na snímcích ostrov Favignana na dosah a Marettimo na dohled, v modravé dáli, obojí nedosaženo, pouze obkrouženo…
Teplo tedy zrovna nebylo, s ohledem na konec dubna ve středomoří, ale větry slušné…
Jediná jachta na ostrově Ustica jsou našinci, 35 NM severně od Palermo v moři. Ostrov Ustica po přeplavbě téměř 60 NM nám nahradil absťák z Egadin…
Také něco málo z Palermo City…
Skutečné foto z plavby, v pozadí maják San Vito na samém konci Sicily…
LZT – duben 2024