Společenské setkání na Nemilce a dva prosluněné dny na Slezské Hartě…Nemilka je taková trochu louže a trochu zapomenutá přehrádka na potoce u Zábřehu. Její “splutí” bylo součástí setkání skupiny seakajakářů, na které jsme se sjeli poplácat po zádech jubilanta a pořadatele Františka u příležitosti jeho “šedesátky”. Možná si někdo bude myslet, že by se to mohlo nazývat oslava. Za sebe ale myslím, že tohle číslo už moc ke slavení není, spíš tak k setkání a společné meditaci, což zdařile proběhlo…
Následný přesun na Slezskou Hartu s vlastivědnou zastávkou ve Šternberku už byl veskrze seakajakový. Prosluněná Harta slezská obeplutá ve dvou dnech kol dokola, včetně všech zátok, dala nějakých 43 kilometrů. K tomu volné karavanové táboření a nakonec i říjnová koupel v její chladivé vodě, tomu se nedalo odolat. Někdy před cca 17-18ti roky jsem ji navštívil. Byla pár roků po dokončení (1997) a všechno bylo tehdy dost neutěšeně syrové. Tentokrát dojem výborný, příroda a čas zahladili stopy, regulace chatařství oblasti prospěla a dnes tak mají v krajině slezské k užití pěknou vodu rekreační, přírodně vyhlížející. Vrchol Pradědu a hřeben Jeseníku v dáli všechno jenom potvrzuje…
Skupina na Nemilce a na železničním mini/skanzenu, součásti kulturně poznávací činnosti v oblasti. Oslavenec druhý resp. třetí zleva, ostatní kol kolem…
Na Slezské Hartě toho mnoho k focení není, ale je tam krásně a mají tam i lehký plavební ruch…
LZT – říjen 2018