Doba SARS cov-2 přinesla další produkt, krásnou barevnou tabulku PES. Její architekti nastavili národu parametry pro další pospolitý život…Poměrně těžko pochopitelné jest, že stávající stav (polovina listopadu 2020), je stanoven rovnou na stupni 5. Tedy jako nejhorší a jako by už nemohlo být hůř? Přitom ve spleti katastrofických čísel snad ani nebylo dosaženo obecného kriteria pro chřipkový stav epidemie, t.j. 1500-1800 pacientů na 100 tis. obyvatel!!!
K tomu inflace termínu „nouzový stav“. Může být ještě nějaký vyšší stupeň nouzového stavu v zemi nebo je v současnosti už opravdu největší nouze? Víme, jak výpočty ministerských ůředníků bývají odtržené od „tržní“ reality, panující mimo jejich úřadovny. A proto není dobré znamení pro budoucnost, budou-li „natvrdo“ nastavená vykalkulovaná čísla na dlouhý čas znamenat, co bude společnost omezovat. „Referenční hodnoty“ v medicinském sektoru obecně zpravidla dokáží plnit „jen ti nejlepší“…
Po několika týdnech zmíněného „stavu nouze“ konečně, na dohled svátků vánočních, došlo na ústavní stížnost skupiny senátorské! To, že jeden obor může fungovat a druhý ne, se sice částečně a většinou s obtížemi sem tam pochopit dá. Těžko se ale dá pochopit, že prodejce „povoleného zboží nebo služeb“ může současně prodávat paralelně, zpravidla ve „smíšené velkoprodejně“, vesele dál i zboží, které ten samostatně poskytující nemůže. „Levota největší od samého počátku“, to všichni „tady dole“ dávno víme. Ale „tam nehoře“ se zase všichni tváří, jako by „no a co“??? A tohle je fakt hodně špatně! No to to trvalo, páni senátoři!!!
Přisadím si ještě do třetice, i když vad by se na souvisejícím dění asi nahledalo. Vždy, když zazní patetické hlášky „o záchraně tisíců životů“, vzpomenu na školní dějepis. V šeru dávných věků platilo v lidské pospolitosti pravidlo, že „přednost v přežití“ mají ne ti „staří, slabí a nemocní“, ale „zdraví muži a plodné ženy“, když to trochu přeženu (smile). Doba postupuje, pravda. Ale jak už bylo řečeno na jiném místě na těchto stránkách, ani hodnota lidského života není nekonečná. Jinými slovy, ať se v zaslepené posloupnosti opatření pro soubor opatření (PES) neničí, co je funkční, zdravé a má význam pro budoucnost. Vypadá to, že TO nám taky moc nejde!!!
Zatím tedy zdaleka nekončíme. Protože než vir ochabne sám od sebe a svět trochu vychladne změnou přístupu k věci jako takové, bude to ještě chvíli trvat. Myslím, že by jsme se měli víc snažit se „s tím naučit žít“, než si myslet, že TO pokusy zákazů, omezení, všemožných ztrát a cestou přes slepé uličky porazíme! Nebo že by jsme nakonec museli začít „rozvolňovat sami“? A nebo taky jednoduše řečeno hezky staročesky, jděte s tím „koráčovým poplachem“ už k šípku…!
LZT – listopad 2020
P.S. … to, že je PES „o ničem“, se vědělo hned druhý den poté. Také to s ním tak dopadlo. Vyšuměl a nikdo si ani nevšiml. S jarem roku následného ovšem přišel team MeSES. Ten nám konečně předvedl, jak má vypadat starostlivá péče o národní zdraví. Ani se mi nechce k tomu cokoliv dodávat… lzt