Přehradní jachetní revíry Lipno a Orlík, české rozměry a prostředí, zaplachtí si každý „hezky česky“…Úraz ramene z pádlování na Hronu od podlahy předělal podzimní kalendář. A tak to na žádné velké vyskakování tak nějak po všech stránkách nebylo. Slunečné a teplé zářijové počasí ale stav věcí pěkně nadlepšilo. Třídenní pobyt na Lipně na základně Hůrka (http://www.penzion-lipno.cz) nakonec proběhl jako improvizované „námořní cvičení“ ve vší parádě. S teorií plavební ze skript, kalkulačkou nad přílivovými příklady a „pravítky“ nad mapou. Ono se totiž tohle tabulkové navigování „rádo zapomíná“. Cvičení doplnilo svezení na katamaranu z půjčovny v kempu Jestřábí I. (http://www.kemplipno.cz) , což je t.č. v destinaci opravdu pěkné „hnízdo katů“. Slunce ovšem bylo podstatně víc než větru…
Na Orlíku pak plánovaný čtyřdenní charter na kajutové devítimetrové S/Y Atea s kamarády, jako už několikrát předtím, to pěkně završil. Tam v údolích mezi vltavskými skalami se na vítr musí číhat, jasná věc. Ale i to vyšlo. Kombinace plavby, koupání, ohníčkování, meditací a dalších radostí ani lepší proběhnout nemohla. A tak to byl „hezký český“ jachetní závěr sezony. Také trochu náplast na zklamání, že ten vysněný severomořský Freesland letos opět nevyšel. Zvládli jsme tak zdařile „dva v jednom“. Společně s jachetním cvičením i tradiční „Poslední vítr“, se vším všudy…
Posádka, ATEA a Zvíkov hrad v pozadí…
LZT – říjen 2016