Před pěti roky, v dubnu 2008, jsem se poprvé odvážil vstoupit do www prostoru… Vznikly první Cákalské stránky se záměrem patřit jednoznačně do skupiny „Osobní webové stránky“… A tak při příležitosti „výročí“ si nad nimi teď chci trochu zameditovat…
Každý by rád občas někdy „vzal něco zpátky“. Nebo přinejmenším jen udělal „jinak a lépe“. Ale už se stalo. Pohlížím na to jako na poučení se ve webové tvorbě. Záměr sebeprezentace byl a je dál jasný. Linky jak jsou, dělí náměty a zájmy vcelku výstižně i po těch pěti letech. V čase se každý propracuje ke svému stylu. Třeba v linku AKCE – OUTDOOR. Nemám totiž vůbec rád „cestovatelské deníčky“ a proto tak převládá věcnost. Deníčků je na webu těžký nadbytek všech zápisů z akcí a cest. Co měli cestovatelé k snídani, která pěšina vede správně kamsi, co kdo říkal, popisné popisy a nepotřebné nepotřebnosti. To je hlavně zloděj času webového surfaře, co hledá podstatné nebo jen směrové info. Možná někdo podotkne, že je dobré zařadit tzv. „veselé příhody“. Ale „historky z natáčení“, to je u většiny vypravěčů velmi snadný skluz do rozvitého popisu, než vysvětlíte okolnosti a pointu. Umění psát stručně je fakt umění…
Web se stal nejen prezentací, ale hlavně osobní „veřejná kronika“ událostí. I když zachytit se jich dá jen zlomek. Linky AKTUAL a COMMENT jsou pro temata osobně zajímavá, co nějak osloví a přijde pocit, že je dobré je sdělit nebo „říct svůj názor“. A svými slovy „to zhodnotit“. Písemné zveřejnění všechno umocní tím, že to nebylo řečeno jen tak, jak se řeči běžně vedou a voda teče… U akcí opakujících se každý rok opakovanou zmínku rád vypouštím. Stejně jako „nevýznamné“ akce – outdoor a jiné kousky, které hlavní program jen doplňují. Jisté je, že tato „veřejná kronika“ je docela rychlé oživení a vzpomenutí k významným akcím minulým.
Linky HISTORIE a zvláště pak MEDITACE, to je asi ta nejobtížnější parketa. Napsat úvahu tak, aby se vám i po letech líbila, zdála aktuální a věcná, to je už opravdu pro mistry pisatele. Napsat rozvitě text na šest stran a nebo to samé do max čtyř odstavců, opravdu není „jen tak“, aby to správně a dobře vyznělo… Ať si to někdo zkusí…
Strojový Facebook jako osobní prezentaci nepovažuji za kvalitativně odpovídající. I když svoje „přeceňované“ místo ve společnosti určitě má. Ale Web Sites byly, jsou a vždy budou proti němu „vyšší level“. O tom žádná. Trochu meditační se pak jeví otázka přístupu do části soukromí, když jeden prezentuje sebe a řadu dalších osob. Na našince tím je přece jenom o dost víc vidět. Chce to určitě morál nebát se ukázat a taky vědět, proč to dělám. Obavy vidím za přehnané. Kdo si vás bude chtít najít, si vás najde. Dozví se svoje a ani větší pracnost postupu ho neodradí. Velký bratr na nás všechny stejně díky síti dobře vidí. Ať už s požehnáním zákona nebo z lehce zneužitelné osobní dovednosti nahlížet do karet. S tím se tady ale počítalo od začátku a na síti to patří k věci…
LZT – duben 2013