Nahledalo by se pár věcí…
Baví mně domov… Přes všechny touhy po cestování, akci a poznání je to důležitý přístav. Je dobré mít kam v nečase zaplout a jen tak těšit z pohody a vytvořeného pohodlí. Je to opěrný bod a základní tábor před novými cestami nebo životními etapami. Příjemný domov, byt, dům, zahrada, přinese radost z dokázaného a vytvořeného a k tomu přirozenou životní jistotu. Určitě i radost z vlastní tvořivosti, když se jeden dokáže vlastnoručně podílet. Obdivuji ženskou intuici k vytváření domova a pocitu tepla v něm. Pořádek, drobnosti, výzdoba. Spousta možností, jak sobě a ostatním udělat příjemně. Když tento pragmatismus funguje, je to krása nesmírná.
Baví mně rodina… Je dobře, když se stane rodina opěrným bodem v životě jednotlivce. Podaří-li se vytvořit a udržet pocit sounáležitosti s ní v širším okruhu příslušníků, je to vždy vizitka dobré dovednosti budování vztahů. Síla rodiny hodně přinese hlavně potomkům na jejich startu za vlastním… Ve vztahu muž – žena spolehlivě funguje konzervativní pojetí v tradičním rozdělení pozic a sekcí. Každý účastník by měl mít jasno, co se od něho v tomhle směru očekává. Tedy znát svůj „popis práce“. Vzájemná zastupitelnost z toho pak vytvoří fungující jednotku, kde se nikdo nebude cítit spoutaný do nějakých přežitých, zejména patriarchálních manýrů…
Baví mně internet… Nejúžasnější vynález našeho věku, nesmíná užitečnost a hračka zároveň. Je rozhodně symbolem nového století. Kdo s ním nevstoupil do kontaktu, ten zůstal v tom minulém. Pro ty, co pořád něco vymýšlí a hledají, pak nekonečný zdroj informací, údajů, kontaktů a inspirace všeho druhu. Ať po té potvoře chcete cokoli, vždycky něco nabídne. Do soukromého života a pracovního procesu vstupoval internet v různých oborech různě rychle. Připojení domácnosti pak u nás proběhlo s příchodem letopočtu 2000… A od té doby s ním denně žijem. Kdo není na síti jakoby nebyl. Někomu se to může zdát přehnané, ale pokud ta doba ještě není, určitě nastane. Na to bych vsadil hodně. Patřím k těm, co jsou z téhle věcičky nadšení…
Baví mně společenské vědy… Jako žák a student jsem u sebe žádnou výraznou touhu po vědění nepozoroval. Převládal zájem o zdánlivé nepotřebnosti a fluktuace mezi předměty zájmu. Školní moudra netáhla k nějakému směru a zvolený technický obor projevil se jako nezábavný. Poznaná zkušenost po letech říká, že dobré je učit se, dokud je na to pravý čas. Asi jako dělat správné věci ve správný čas. Ve víru dění aktivního života to jde pak hodně těžko nebo vůbec. Inklinace k vědění označovaného jako společenské vědy tu vždy byla. Až poslední období a změny ve skladbě a náplni života umožnily bližší kontakt. Dluh byl splacen studiem předmětů zahrnutých do osnov oboru průvodce cestovního ruchu. Žádná hloubka, ale „je tam všechno“. Historie, psychologie, didaktika, retorika, geografie, společenská pravidla, ekonomika, dějiny umění, jazyky. Všechno, co při dvaceti letech strávených mezi stroji a obchodem, bylo mimo dohled…
Baví mně hospodařit… Takové je to mnohoznačné slovo. Vykládám si ho jako „starat se o ty svoje věci“. O dům, zahradu, ale taky všechny „ty věci“, co jsou třeba, aby akce mohla být akcí. Někdy často se jeden naskáče, aby v detailu bylo vše jak má být na pohled i na funkci. Zahrada, to je lezení mezi rostlinami bez konce, nůžky v kapse, stále něco otrhávat a sbírat. Chalupa žádá schopnost vidět detail provedení, natřít, připevnit, upravit. Dílna zas je místem, kde lze opotřebovanost výstroje zlepšit, uchovat, nebo usoudit, že je čas na výměnu. Pozor, hospodaření není ale žádné domácí kutilství. Odměnou hospodáři je pocit z pohledu na dílo nebo hmotný statek, na kterých je vidět, že jsou opečované, že mají svého páníčka, tedy hospodáře. Ten prožitek je ale častý, vždy, když se vyjde ven jen tak projít nebo posedět…
Baví mně ženská společnost… Ženy jsou úžasná stvoření. Možná je mám ve svém vidění zidealizované, ale rozhodně obdiv k nim je nesmírný. Muž je orientovaný na cíl, žena na vztahy. To ji prostupuje. Typické vlastnosti citovost a emotivnost. Má jiné vidění a pořadí hodnot. Jen tak sedět, poslouchat a sledovat, jak svá vidění předávají dál. Veliká rozdílnost působí v tomhle případě hodně přitažlivě. Po všech těch vyslechnutých skvělých příhodách mužských kolegů působí prostředí ženské společnosti jako lázeň na duši a nejen proto, že je za tím vidět i tělo. Sledovat a vnímat jejich pohyby, smích, údiv, pohazování vlasy nebo třeba erotizující štíhlé prsty s cigaretou. Jsem v jejich společnosti prostě nesmírně rád…
LZT – září 2009